Někteří muži ještě před sto lety tvrdili, že ženy mají nedovyvinutý intelekt a pro studium se nehodí. Co musela podniknout Anna Bayerová, jedna z prvních českých lékařek, aby mohla vystudovat medicínu a léčit pacienty? O jaké bariéry zakopává ve vědě i v nemocničních sálech chiruržka Barbora East dnes? A proč v 21. století vnímáme ženy, které po vysokoškolských studiích mají vědecké a akademické ambice, stále jako potížistky?
Volba mezi vysněnou kariérou a rodinným životem byla na konci 19. století pořád nezbytná, obojí nešlo dohromady. Úřednice a učitelky se ze zákona nemohly provdat, jinak o svoji práci přišly. Ludmila Bozděchová si sice u císaře pána vyvzdorovala vysněný džob telegrafistky, ale s nařízeným celibátem už nic nezmohla a zemřela bezdětná. Manažerka Katarína Kakalíková je úspěšná mladá žena, ale bezdětná je taky. Nechtěla snášet nevýhody, které přináší mateřství dnešní pracující ženě. Definitivně ji v její cestě utvrdila chybějící infrastruktura péče o malé děti v současném Česku. Proč musí ženy volit mezi mateřstvím a kariérou? A proč za svoji volbu zůstat bezdětné dostávají stále nálepku potížistek?
Ženám se tradičně přisuzovala role pečovatelek o rodinu, manžela a děti. Tlak na rovnoprávnější rozdělení rolí uvnitř rodiny ale i dnes naráží na neporozumění a zažité stereotypy. Je dnešní nukleární rodina udržitelná? Měly bychom vytáhnout do boje za její záchranu, nebo patří do popelnice dějin jako přežitek? V této epizodě představíme Annu Lauermanovou-Mikschovou, která se z nefunkční rodiny vymanila v dobách, kdy byl rozvod obřím cejchem. S Magdalenou Šipkou, Julií Potosniak a Markétou Fáberovou pak zkoumáme alternativní model soužití, se kterým má velká část společnosti potíže dodnes – polyamorní vztahy.
Česká kotlina neměla ženu v čele státu od vlády Marie Terezie a obecně je žen v politice poskrovnu. Společnost je stále vnímá jinak, zejména ve veřejném a politickém působení. Jak to ovlivňuje schvalování zákonů a proč jsou ženy potřeba? V epizodě uvidíme příběhy dvou žen, které se rozhodly ženská práva prosazovat v reálné politice. Milada Horáková se během první republiky neúspěšně snažila změnit zákon o rovnovážném vztahu mužů a žen v manželství, Johanna Nejedlová svými aktivitami pomohla ke schválení nové definice znásilnění. Na jaké potíže narážejí ženy v aktivní politice?
Věda tvrdí, že fyzickou konstitucí jsou k přežití vybaveny lépe než muži. Podle výzkumů muže ve většině kultur o několik let přežívají. V této epizodě zaostříme na sport a příběhy dvou elitních atletek, které ukazují, že ženská vůle a tělo dokážou překonávat předsudky i fyzické limity. Světová rekordmanka Jaroslava Jehličková před necelými šedesáti lety zbořila mýtus, že ženy nepatří na delší tratě. Triatlonistka Aneta Grabmüllerová Soldati nejen mladým dívkám ukazuje, že trumfovat ve sportu i v životě lze s respektem k vlastnímu tělu.
Dlouhou dobu bývaly ženy především objekty mužské touhy a inspirace. Umělecká díla hojně zobrazovala zejména nahá ženská těla. Ale musí být žena nahá, aby byla opravdu vidět? Jak ženy svým uměním mění zažitý pohled na ženské tělo? Radikální postoj reprezentovala výrazná filmová osobnost, žena, která se dokázala svou razancí prosadit v mužském světě, filmová režisérka Věra Chytilová. A její dnešní následovnice rostou jako houby po dešti. Umělkyně Marie Lukáčová skrze filmy, kresby i rapové songy podrývá dnešní stereotypy týkající se (nejen) ženských těl.
Boj mužů za feministické ideje není nic převratného – prosazoval je už první prezident svobodného Československa před více než sto lety. Jak se jeho představy propsaly do současné společnosti? Na příběhu otce dvou dcer Josefa Petra uvidíme, že ne úplně. Mužů, kteří svým životem podporují rovnost mužů a žen, je stále minimum. Proč musí TGM a Josef Petr pořád působit jen jako potížisti, pardon, výjimky?