Horníci byli vždycky svébytná společenská vrstva. Nebyli ani měšťany ani venkovany. Vymykali se. A to jim zůstalo napříč stoletími. Jejich život byl jiný, na zemi i pod zemí. Jejich kultura, zvyky. Tím nejpodstatnějším ale vždycky byla družnost, kamarádství a potřeba spolehnout se jeden na druhého. V dobrém i zlém.